Je večer 11. prosince 1980. V obývacím pokoji Ettoreho Sottsassa se sešla skupina mladých designérů a architektů. Vinylová deska Stuck Inside of Mobile s Memphis Blues Again od Boba Dylana hraje znovu a znovu, pořád dokola. Takto se zrodil název Memphis s dvojnásobným odkazem na starobylé hlavní město egyptských faraonů a rodiště Arethy Franklin a Elvise Presleyho v Tennessee.
O několik dní později byla nastíněna revoluční sbírka designových předmětů, které měly spatřit světlo světa podle náčrtů a skic, jejichž autory byli: Ettore Sottsass, Aldo Cibic, Matteo Thun, Marco Zanini, Martin Bedin, Michele De Lucchi, Nathalie Du Pasquier a George Sowden .
„Když jsem byl mladý, odevšad jsem poslouchal: funkcionalismus, funkcionalismus, funkcionalismus. To už designu nestačí. Dnes musí být dychtivě vášnivý a překvapivě smyslný.“ Ettore Sottsass
Po několika měsících byla první kolekce 55 autorských originálů pod vedením Ettoreho Sottsassa a kurátorstvím Barbary Radice prezentována 19. září 1981 v Miláně ve výstavní místnosti s názvem ARC 74, jejímiž vlastníky byli Brunella a Mario Godani. Výstavní místnost se nacházela ve sklepních prostorách novostavby na ulici Corso Europa číslo 2.
Výstava se konala jako jedna z mnoha souběžných výstav během veletrhů Salone del Mobile, Euroluce a Trienále architektury v Miláně. Před galerií se tlačilo více než 2 000 nedočkavců, kteří způsobili dopravní zácpu, což bylo hodnoceno jako senzační až epochální událost.
Začátkem září v roce 1981, pět let po skončení FA SVŠT, jsem se jako zaměstnanec Státního projektového ústavu připravoval na třítýdenní dovolenou do Itálie na devizový příslib. Bylo zvykem, že dovolenou na západ jsme chápali jako studijní cestu, na kterou jsme si podrobně naplánovali, co chceme vidět, navštívit a zdokumentovat na diapozitivy.
Mou cestu jsem si rozdělil na tři části: týden rekreace na Levantské riviéře v Ligurii, týden jsem věnoval návštěvám veletrhů nábytku, svítidel a Trienále architektury v Miláně a poslední týden návštěvě věčného města Řím. V kapse jsem si nesl telefonické kontakty na hlavního architekta Milána a Říma, které letos v květnu získal můj starší bratr Ivan na mezinárodním setkání architektů v Dánsku.
V té době moje manželka končila studijní pobyt na letní univerzitě italského jazyka pro zahraniční studenty Janovské univerzity v malebném městečku Santa Margerita Ligure na Levantské riviéře. Po oslavách jejích 25. narozenin v malém denním baru na Náměstí Giuseppeho Mazziniho s výhledem na Villu Durazzo (podávaly se brynzové noky a domácí slivovice) jsme vlakem odcestovali do Milána.
Po absolvování dvou velkých výstav Salone del Mobile a Euroluce jsme skončili na Viale Alemagna v Palazzo dell Arte. V podvečerních hodinách po prohlídce Trienále architektury zatelefonovala moje manželka z telefonního automatu ve vestibulu Paláce umění hlavnímu architektovi Milána. Nejdříve jsme neměli úspěch, a pamatuji si, že na druhém konci telefonu se ozýval hlas z telefonního odkazovače – v té době pro nás naprosto neznámá věc!
Ale nakonec jsme se dovolali. Hlavní architekt, pan Dr. arch. Alberto Scarzella, nám nabídl půl dne ze svého pracovního času a svým autem nás převezl po městě. Na mou žádost to nakonec byla jen jedna stavba – obytný komplex ve čtvrti Gallaratese od Alda Rossiho a Carla Aymonina.
Autentická fotografie Ing. arch. Andreje Gürtlera z výstavy Memphis, která se konala před 40 lety v milánské výstavní místnosti s názvem ARC-74.
Po skončení prohlídky města přišlo avizované překvapení, které nám pan kolega sliboval. Bylo časné odpoledne. Zaparkovali jsme na konci městské třídy jednotné kompaktní blokové zástavby kolmo k obrubníku před novostavbou polyfunkčního domu. Vystoupili jsme z auta a začali se loučit. Pan kolega se loučil se slovy: „Toto je pro vás překvapení. Včera zde byla vernisáž ‚nějakých‘ mladých architektů, která způsobila šílenství a dopravní zácpu. Psalo se o tom v dnešním ranním tisku. Ještě jsem to neviděl.“
Adresa byla Corso Europa č.2. Výstavní síni příslušely dva moduly členění městského parteru na chodníku městské třídy. Jeden modul byl vstup se zádveřím, druhý modul zase velkorozměrný skříňový výklad. Ve vstupu visel plakát, který jsem si koupil za 10 dolarů.
