S architektem a předsedou Představenstva SKA Iljem Skočekem nabude rozhovor vždy charakter pro něj tak příznačný, přímý a upřímný … Jinak to nebylo ani v den, kdy jsme se setkali v prostorách Slovenské komory architektů. Mluvili jsme nejen o mnoha projektech SKA, ale také o významu architektonických soutěží, suplování státu soukromým investorem či připravovaném stavebním zákoně.
V 15. ročníku ocenění ASB GALA ses stal ASB Osobností architektury a stavebnictví. Jak vnímáš toto ocenění?
Zopakuji, co jsem řekl na pódiu při přebírání ocenění. Jelikož minulý rok nebyl pro mě, co se týče mé architektonické produkce, ničím výjimečný, vychází mi to tak, že ocenění jsem dostal za svou roli úředníka ve SKA. Prosadit se jako úředník je pro architekta poměrně frustrující, proto doufám, že se zlepším
a jednou si cenu zasloužím i jako architekt.
Během svého už více než dvouletého působení jako předseda SKA si komoru posunul do jiné dimenze. Jak se v ní cítíš a jaké další kroky, setkání, vize má SKA pod tvým vedením na následující dvouleté
období?
V komoře jsme během minulých dvou let rozjeli několik projektů. Některé, jako nová vizuální identita nebo webová stránka, jsou zřejmé na první pohled. Hodně je však takových, jejichž výsledek se projeví později. Chtěl bych po svém volebním období, tedy za dva roky, zanechat komoru alespoň v takové kondici, v jaké jsem ji převzal od svého předchůdce Imra Pleidela.
V nadcházejícím období během čerpání rekordních finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie v rámci Plánu obnovy a odolnosti SR čelíme velké výzvě a historické příležitosti zároveň. Je jen na rozhodnutí veřejné správy, samospráv, státu a soukromého sektoru, jak zodpovědně odpoví na tyto výzvy v oblasti výstavby. Kde vidíš potenciál, výzvy a naopak rizika, která tyto finanční prostředky mohou pro slovenskou architekturu přinést?
V souvislosti s prostředky z EU určenými na obnovu stavebního fondu nám jde o komplexní pohled na možnosti zvelebování a zvyšování kvality stavební produkce Slovenska. Snažíme se o zachování hodnot architektury stávající ao kvalitu architektury nově vznikající. Rozumíme tím však více, než je jen tloušťka zateplení a využití alternativních zdrojů energie.
Všechna stavebně-technická a technologická řešení jsou s kvalitní architekturou plně kompatibilní, ale jsou jen její podmnožinou. Opravdu udržitelná řešení začínají již kvalitním urbanistickým konceptem a až následně, se zmenšujícím se měřítkem, přerůstají do detailů staveb.
Jak může Slovenská komora architektů tuto situaci ovlivnit?
Jde nám o to, aby se očekávané prostředky použily smysluplně, tzn. j. aby vznikaly kvalitní novostavby i rekonstrukce. Ideálním nástrojem pro hledání kvalitních řešení jsou soutěže návrhů, kde nerozhoduje nejnižší cena, ale kvalitu projektů posuzuje odborná porota.
Ta umí z předložených návrhů vybrat taková, která splňují kritéria nejen architektonické, konstrukční a ekonomické, ale i kritéria udržitelnosti, která jsou jedněmi z hlavních kritérií čerpání prostředků. Nakonec, soutěže návrhů doporučuje i Handbook New European Bauhaus, který jako doporučení vydala Evropská komise.
Dlouhá léta takové soutěže architektům chyběly. Nyní se zdá, že se je podařilo rozjet. Dělá SKA konkrétní kroky, aby se podařilo tento „trend“ udržet?
Každoročně se zvyšující počet soutěží je důkazem, že toto úsilí SKA má smysl. Dlouhodobě intenzivně komunikujeme se samosprávami i státní správou, abychom architektonické soutěže návrhů prosadili jako standard, tak jak je to všude v EU.
Minulý rok jsme kromě každoročního katalogu architektonických soutěží připravili také revidovaný Manuál soutěží návrhů, který je velmi praktickou pomůckou při jejich přípravě. Spolu s katalogem soutěží jsme ho zaslali stovkám obecních úřadů a primátorům mnoha měst, například Košic, Banské Bystrice, Žiliny a Nitry, jsme ho představili osobně během pravidelné každoroční cesty vedení SKA po regionech.
Přejděme k další důležité agendě komory, ocenění CE ZA AR. Letos jde už o jubilejní 20. ročník této prestižní ceny. Byl v něčem jiný než minulé roky?
Televizní galavečer proběhl standardně, i když z důvodu covidových opatření v komornějším formátu. Jako narozeninový dárek k jubileu jsme ve spolupráci se SAV připravili průřezovou publikaci. Jejími autorkami jsou architektky, kritičky a teoretičky architektury oddělení architektury Historického ústavu SAV Henrieta Moravčíková a Laura Krišteková.
